BOZP v zemědělství
Také v zemědělství dochází k pracovním úrazům, které mohou být někdy velmi vážné. Aby se jim předcházelo je nutno dodržovat jistá pravidla při práci a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě.Hlavní bezpečnostní rizika v zemědělství
Práce v zemědělství představuje jistá bezpečnostní rizika. K nejčastějším patří úrazy při práci s mechanizací. Jedná se především o zdravotní újmu způsobenou nesprávnou manipulací. K častým úrazům dochází také při převrácení stroje. Naše zdraví je ohroženo zvýšeným hlukem a vibracemi. Důležitá je také bezpečná manipulace s břemeny. Nesprávná totiž může způsobit vážné úrazy často také s trvalými následky.
Nářadí by vždy mělo být ve stavu odpovídající náročnosti práce a je nutné s nim zacházet pouze podle předpisů. Na naše zdraví při zemědělských prací má vliv počasí. Nezřídka dochází k prochladnutí v zimním období či naopak úpalu v létě. Nebezpečí číhá také v podobě hmyzu, který nás může napadnout a nepříjemně poštípat.
Ochrana zdraví
Problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví se zabývá zákon č. 262/2006 Sb. Podle něj jsou povinni se jím řídit také pracovníci působící v rostlinné a živočišné výrobě. Tento zákon jasně stanoví, že podnikající subjekty musí vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti zaměstnanců.
Úrazovost v zemědělství je vysoká
2,9 lidí ze stovky zaměstnanců mělo v posledním období úraz. To činí ze zemědělství daleko rizikovějśí oblast než jsou jiná ekonomická odvětví. Nejohroženější jsou zaměstnanci v živočišné výrobě. Nejčastější úrazy zde vznikají při zacházení a manipulaci se zvířaty a strojním dojení. S nevelkým rozdílem se na tvorbě zranění podílí rostlinná výroba, kde je největší riziko při obsluze dopravních mechanizačních prostředků a manipulací s materiálem. Pracovní úrazy v této oblasti zemědělství však způsobuje rovněž nesprávná obsluha strojů určených pro přepravu pícnin, obilovin a okopanin. Mnohem bezpečnější je práce se zařízeními pro úpravu půdy, setí, sázení, hnojení a zavlažování, ale i tady dochází k poraněním způsobených hlavně nesprávným zacházením se zemědělskou technikou.
Rizikové pracovní činnosti v rostlinné výrobě
Nastupování a vystupování do a z pracovních strojů s sebou nese zvýšené bezpečnostní riziko. K častým úrazům při těchto činnostech dochází z důvodu nevhodné konstrukce a povrchové úpravy stupaček bez madel. Dochází pak k pádům a úderům o konstrukci strojů. Údržba a oprava zemědělských strojů patří rovněž mezi původce četných pracovních úrazů. K častým lze zařadit uklouznutí, pád nářadí, různá poranění o ostré hrany, zranění způsobená úlomky vznikajícími odsekáváním nebo narážením součástí. Proti posledně jmenovanému se lze bezpečně chránit vhodnými ochrannými brýlemi. Nejzávažnější úrazy jsou způsobeny přiražením nebo přimáčknutím části stroje. Mnohdy tato zranění mají smrtelné následky. V rostlinné výrobě je velmi důležitá správná manipulace s materiálem u stroje, bočnicemi a na ložné ploše. Tady dochází hlavně k přiskřípnutí či přiražení končetiny, pádům a zavalení nebo zasypání materiálem. Nejrůznější pády jsou také příčinou četných pracovních úrazů při výstupu a sestupu na a z ložné plochy. Častá přiražení či přiskřípnutí převážně horních končetin jsou během připojování nebo odpojování přídavných zařízení. Samotná jízda zemědělských strojů je riziková. Na svazích je nebezpečí jejich převrácení, které v lepším případě může způsobit údery neupevněnými předměty v kabině nebo náraz hlavy na volant, v horším pak zavalením samotným zařízením nebo jeho částí. Pokud není stroj dostatečně zajištén, dochází nezřídka k jeho nečekanému rozjetí. To může mít za následek zachycení nebo přejetí, která často končí tragicky.
Nebezpečné stroje používané v rostinné výrobě
Mezi nejnebezpečnější stroje patří traktory a nákladní vozidla. U nich je třeba soustavně dbát na jejich vyhovující technický stav a způsobilost pracovníka k řízení. U traktoru je nutný řidičský průkaz skupiny T. Některé zemědělské stroje nejsou určeny k provozu na veřejných komunikacích, ale často tam jezdí. Takto ohrožuji nejen bezpečnost řidiče, ale jsou rovněž nebezpečné pro ostatní účastníky silničního provozu. K rizikovým manipulacím patří také roztahování vozidel. Při něm je často opomíjen vhodný kvalitní řetěz nebo lano. To má za následek jeho protržení a pozdější nekontrolovaný pohyb traktoru nebo jiné zemědělské mechanizace. Zemědělští pracovníci jsou mnohdy nevhodně přepravováni na válnících nebo ve větším než povoleném počtu v kabinách traktorů. Samosběrná zařízení představují zvýšené riziko pro nepozorné lidi zejména během čištění strojů či mazání. Tyto činnosti nikdy nesmí být prováděny za chodu. U krmných vozů je nebezpečí pracovního úrazu, když jsou náhonové hřídele používány s poškozeným krytem. Radliční pluhy jsou nebezpečné, pokud nejsou připojovány a odpojovány v souladu s předpisy. Riziko úrazu také hrozí při spouštění a zvedání hydrauliky. Poranění mohou způsobit také brány, kypřiče, diskové podmítače a rotavátory. Kromě traktorů jsou častou příčinou pracovních zranění kombajny. Jejich řidiči by měli dbát zvýšenou pozornost hlavně při couvání a nepřevážet v kabině víc osob, než je povoleno. Při manuálních pracích v rostlinné výrobě je zapotřebí bezpečně zacházet s nářadím. Časté jsou totiž úrazy vidlemi, kosou, srpem, pilou, sekerou či kladivem.
Rizikové pracovní činnosti v živočišné výrobě
Pracovní úrazovost v zemědělství není častá pouze v rostlinné výrobě. Také práce se zvířaty přináší svá rizika, kterých je zapotřebí se vyvarovat. Příčin je hned několik. Tou hlavní je nesprávná manipulace se zvířaty hlavně při jejich nakládání a vykládání. Nebezpečí představuje také čištění chlévů, přivazování, uvazování, vážení a veterinární nebo inseminační zákroky. U chovu koní jsou časté pády při jízdě končící vážnými zraněními. Během oprav a údržbě stájové techniky dochází k uklouznutí, pádu nářadí a poraněním létajícími úlomky. Úrazy jsou časté i díky nedbalosti. Jedná se hlavně o nezakrytí kanálů, neudržování podlah a nezabezpečení shozů. Jímky, senážní věže a zásobníky jsou zdrojem nebezpečných plynů. V nich zaměstnanci mohou pociťovat nedostatek kyslíku, který v některých případech způsobuje otravu či udušení. Při ustájení hospodářských zvířat je nutné dbát o vybavenost vstupů bezpečnostními rohožemi. Všechny chodby, podlahy a nakládací rampy musí být vždy volně průchozí. Nezbytný je také dostatek světla. Aby nevznikala zranění způsobená zvířaty, je žádoucí s nimi pracovat pouze klidně, vlídně a rozhodně. Obsluhující pracovník by měl být řádné obeznámen s jejich chováním a postupem při vytváření žádoucích návyků. Velice důležitá je čistota zvířat, která ovlivňuje nejen zdravotní stav, ale také chování. Špinavý dobytek bývá podráždéný, což vede ke zvýšené agresivitě. Pracovní úrazy vznikají rovněž při odklízení hnoje. Jedná se často o poranění vidlemi, ale nezřídka dochází k úrazům způsobených mechanizací - visutými drážkami, oběžným shrnovačem chlévské mrvy nebo jiným dopravním zařízením. U chovu skotu jsou běžná poranění způsobená kopnutím, bodnutím, povalením nebo přitisknutím. V kontaktu s prasaty je třeba si dávat pozor hlavně v období zapuštění prasnic na agresívní kance.