Odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání

Zákoník práce nařizuje každému zaměstnavateli** aktivní zasazování se o bezpečné pracoviště** v rámci Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zaměstnanci zase dodržování zásad BOZP. I přesto se někdy stane, že dojde k nehodě s následky na zdraví zaměstnance, případně zaměstnanec onemocní nemocí z povolání. V takovém případě zaměstnanci náleží odškodnění, které lze rozdělit na 4 oblasti, kterými jsou:

• ztrátu na výdělku,
• bolestné, nemoci z povolání a ztížení společenského uplatnění,
• náklady spojené s léčbou,
• věcná škoda.

Ztráta na výdělku – náhrada mzdy

Na náhradu mzdy má zaměstnanec nárok za celé období pracovní neschopnosti. Během této doby je mu vyplácen rozdíl mezi nemocenskou a průměrným hrubým výdělkem v jeho zaměstnání.

Po ukončení pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy v případě, že jeho mzda byla po skončení neschopnosti nižší než před ní, anebo pokud mu byl přiznán úplný nebo částečný invalidní důchod. Ve všech těchto případech se vyplácí taková výše náhrady mzdy, aby byl celkový příjem (v součtu s případným invalidním důchodem anebo novou výší mzdy) dorovnán výši hrubé mzdy před pracovní neschopností.

Náhrada mzdy bude vyplácena nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém postižená osoba dovrší 65 let věku.

Bolestné, nemoci z povolání a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za bolest, tzv. bolestné, se vyplácí v případě, že zaměstnanec trpí bolestí způsobenou poškozením na zdraví, léčbou anebo odstraňováním následků poškození zdraví. Hodnocení míry bolesti provádí ošetřující lékař dle zásad a sazeb uvedených ve vyhlášce č. 32/1965 Sb. Zákoníku práce.

Bolestné je vyplaceno bez ohledu na jeho výši jednorázově (a nikoliv měsíčně, jako náhrada mzdy), avšak v případě, že dojde ke zhoršení již jednou posouzeného a odškodněného případu, může později dojít k dalšímu posuzování a případnému vyplacení další částky, případně více částek (dle vývoje případu, například při zhoršení následků pracovního úrazu anebo z důvodu operace související s pracovním úrazem).

Pod pojmem ztížení společenského uplatnění se skrývají trvalé následky způsobené pracovním úrazem. Stejně jako v předchozích případech, i zde jejich závažnost stanovuje ošetřující lékař. Nárok na odškodnění lze uplatnit ihned, pokud jde o případ bez naděje na zlepšení stavu (například amputace apod.), anebo až po roce v případě, že existuje naděje na zlepšení stavu pomocí léčby a rehabilitace. Pakliže zaměstnanec požaduje odškodnění za nemoc z povolání, je třeba se obrátit na  oddělení nemocí z povolání pracovního lékařství, které výhradně posuzuje tyto případy.

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Dále lze žádat také o účelně vynaložené náklady na léčení následků pracovního úrazu nebo nemocí z povolání. Sem lze zařadit například pojišťovnou neproplacenou léčbu a léky nebo doplatky na léky, ortopedické pomůcky, brýle, různé lékařské úkony a dále třeba i výlohy za jízdné spojené s dopravou na místo léčení, zvýšené výdaje za dietu, pokud je podmínkou léčení aj.

Věcná škoda

Za věcnou škodu se považuje taková, která vznikla na osobních věcech postiženého v souvislosti s pracovním úrazem. Může jít o poškození nebo ztrátu věcí, které měl zaměstnanec u sebe v době pracovního úrazu.