Úrazovost v českých skladech loni narostla

Za většinu škod a pracovních úrazů, ke kterým dochází ve skladech, může lidský faktor.

Toto "riziko" by se mělo s dalším nástupem automatizace zmírnit. To je ale zatím budoucnost - loni úrazovost v logistických provozech naopak značně narostla. Vedle školení a pravidelných kontrol vybavení může k větší bezpečnosti přispět také řada jednoduchých i složitějších "pomocníků".

Zatímco loni se v Česku celkové množství pracovních úrazů snížilo, přičemž číslo bylo nejnižší za posledních pět let, počet nehod ve skladových provozech naopak narůstá.

Nejvíce škod přitom vzniká při manipulaci s nákladem. "Skladové provozy jsou svým charakterem pracoviště, kde evidujeme řadu pracovních úrazů. Jde o prostředí s vysokou četností pohybu manipulační techniky a také osob. S tím souvisí i možné riziko vzniku pracovního úrazu. Jedná se zejména o střet zaměstnance s projíždějícím manipulačním vozíkem, dále srážku manipulačních vozíků vlivem omezené viditelnosti, ale i pády manipulovaných břemen," říká Jiří Kysela, metodik a inspektor pro zdvihací zařízení a manipulaci a skladování Státního úřadu inspekce práce.

Hlavně lidský faktor

Za část nehod může objektivní příčina, za většinou ale stojí lidský faktor.

"Zhruba 90 procent všech problémů, které nastávají nebo se občas vyskytnou, jsou otázkou lidské chyby," uvedl Martin Řehák, produktový trenér Linde Material Handling Česká republika na akci firmy Den pro bezpečnost a efektivitu.

To potvrzuje i Petr Tomeček z Hyster CZ: "Z našich zkušeností vyplývajících zejména ze servisní činnosti při opravách a odstraňování škod bývá nejčastější příčinou lidský faktor - chyba obsluhy."

Nejběžnější příčinou kolizí je to, že řidiči nedodržují bezpečnou rychlost, jezdí s nákladem ve výšce, přehlédnou překážku, špatně vidí na cestu nebo na náklad, podcení situaci díky zaběhané rutině apod. Časté jsou kolize s regály, rohy nebo vraty, popisuje Jindřich Přívora, mluvčí Toyota Material Handling CZ.

K rizikovému chování patří také nevypínání vozíků, převoz spolujezdce, zvedání člověka na vidlicích, pojíždění se zdviženou plošinou nebo jízda bez pásů.

V některých provozech jsou přitom manévrovací prostory velmi těsné, takže obsluha v zásadě nemá šanci čas od času se vozíkem o něco neotřít. K tomu přispívá i tlak na efektivitu, který tlačí řidiče do vysokých výkonů.

Pokud pak firma není ochotna investovat do lepšího zabezpečení a svým pracovníkům situaci usnadnit, nehody nejsou výjimkou a podnik musí řešit mnohdy i zbytečné škody nebo také úrazy.

Nebezpečná místa

K nejnebezpečnějším místům ve skladech patří okolí výjezdů, vrat a průjezdů mezi jednotlivými halami, které jsou vlastně jakýmsi úzkým hrdlem, v němž se sjíždí více strojů v jeden čas z různých směrů nebo i zpoza rohu. Situace tu tak bývá nepřehledná, k čemuž můžou přispívat i špinavé, poškrábané a špatně průhledné lamelové clony.

Pro zvýšení bezpečnosti do těchto míst firmy dávají stopky, značky na podlahu, přechody pro pěší, výraznější světlo nebo bývají v provozních řádech definovány přednosti jízdy.

Rizikovou oblastí jsou i rampy, jejichž hrany by měly být výrazně označené, nejlépe reflexní barvou. Podobně jako spodní hrana vrat.

Velkým a častým rizikový faktorem při jízdě na vozíku je pohyb s nákladem, přes který řidič nevidí na cestu. V takové situaci by měl jet pozadu nebo by jej měl někdo navigovat, což se většinou nedodržuje. Další situací, kdy často dochází k nehodám, je pohyb s vidlicemi za jízdy. Zásadní je také to, aby řidiči znali zátěžový diagram vozíku.

Větší důraz

Zatímco dříve byla bezpečnost práce prakticky okrajové téma, v posledních letech se na ni ve firmách klade stále větší důraz.

"Téma bezpečnosti pořád nabývá na větší důležitosti. Mnohdy jsou odměny managementu vázány na četnost pracovních úrazů a samozřejmě nikdo z vedení nemá zájem na tom, aby se poškozovalo zdraví zaměstnanců a aby se ve firmách stávaly pracovní úrazy.

Zavedení principů bezpečnosti práce zvyšuje hodnotu firmy, zvyšuje cenu akcií na burze," říká Jindřich Kotyza, jednatel Linde Material Handling.

Kvůli zvýšené poptávce tak výrobci vozíků přicházejí s novými řešeními, která mají zamezit vzniku škod.

V prvé řadě vyvíjejí vozíky tak, aby byly stále bezpečnější "Zaměřujeme se na konstrukci stroje tak, aby byl stabilní. Na testovacím pracovišti se testují všechny řady našich strojů na to, abychom přesně věděli, kde jsou ještě hranice bezpečného provozu. V okamžiku, kdy víme, jaké jsou přesně hranice stroje, do jaké míry se může naklonit, jsme schopní stroj zkonstruovat tak, abychom minimalizovali situaci, která může nastat v provozu," říká Martin Řehák.

Konstrukce strojů vychází z obecně platných pravidel, jako je co nejnižší těžiště nebo co největší rozvor. V posledních letech se k tomu přidává i důraz na komfort pracovního prostředí a ergonomii, které přispívají k tomu, že jsou řidiči vozíků méně unavení a tím se lépe koncentrují na svou práci.

Jak uvedl inspektor bezpečnosti práce Zdeněk Kašpárek, většina úrazů - kolem 70 procent - se totiž stává během odpoledních a nočních směn.

Zdroj:logistika.ihned.cz