Ergonomie pracoviště a BOZP

Je jasné, že z hlediska fyzické náročnosti se mohou různé pracovní pozice velmi lišit - jistě nelze srovnávat práci horníka či jiného dělníka a toho, kdo dělá práci mentálního charakteru. Avšak pokud porovnáme dvě různá pracovní místa se stejným pracovním zaměřením, například práci v kanceláři, můžeme přijít na to, že byť se jedná o velmi podobné činnosti, jeden zaměstnanec může být při práci svěží a pociťovat komfort, zatímco ten druhý trpí různými negativními důsledky své práce, jako jsou například bolest páteře, ztuhlá záda a krk, bolesti hlavy nebo očí, bolesti zápěstí apod. Co je v takovém případě špatně a jak tomu napříště zabránit? Řešením je zaměřit se na správnou ergonomii pracovního místa.

Ergonomie pracovního místa

Ve spojení s výrazem „ergonomie“ se snad každému vybaví pojem „ergonomická židle“. Díky tomu si snáze dokážete představit, o čem vlastně ergonomie je. Díky vhodně zvolené a správně nastavené ergonomické židli se zaměstnanec dokáže vyhnout takovým zdravotním komplikacím, jako jsou bolavá záda nebo ztuhlá krční páteř.

Avšak ergonomie má daleko rozsáhlejší rozhled a netýká se jen židlí anebo vybavení kanceláří. S ergonomií se setkáme na každém typu pracoviště, ať jsou na něm vykonávány mentální anebo manuální činnosti s různými stupni fyzické či jiné zátěže.

Správné ergonomické uspořádání a vybavení pracovního místa přispívá k pocitu pracovního komfortu zaměstnance a snižuje či omezuje negativní působení  technologických zařízení a škodlivých faktorů pracovního prostředí na jeho zdraví. To je výhodné jak z hlediska zaměstnance, který se v práci cítí dobře a není poškozován negativními vlivy, tak i z pohledu zaměstnavatele, neboť zaměstnanec je díky vysokému pracovnímu komfortu a dobrému pocitu soustředěnější a výkonnější.

Ergonomie pracoviště z hlediska BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci přikazuje každému zaměstnavateli, aby se aktivně zasazoval o bezpečná pracoviště a pracovní postupy svých zaměstnanců. Z tohoto hlediska se obvykle klade největší důraz na prevenci úrazů, na správné pracovní postupy a práci se stroji a nástroji dle předpisů, na požární ochranu a evakuační plány, na správné používání vhodných osobních ochranných pracovních pomůcek apod. Avšak mnohdy je nedostatečná pozornost věnována neméně důležitému hledisku BOZP, kterým je ergonomie pracovního místa.

Nevhodná ergonomie pracoviště sice zdánlivě zaměstnance neohrožuje nějakým přímým nebezpečím, ale může mu více či méně znepříjemnit výkon jeho práce a z dlouhodobého hlediska může zapříčinit vznik různých chorob z povolání.

Proto by měla být otázka ergonomie pracoviště brána v potaz se stejnou důležitostí, jako všechny ostatní součásti BOZP a to jak z důvodu ochrany zdraví zaměstnance a zvýšení jeho pracovního komfortu, tak z hlediska již výše zmíněného vyššího pracovního výkonu zaměstnance, který se ve své práci cítí dobře a komfortně.

Ergonomická kritéria a parametry a jejich vliv na zdraví zaměstnance

Koncepce a konstrukční pojetí pracovního místa a pracovních prostředků má vždy více či méně výrazný vliv na příslušného uživatele a s tím ruku v ruce jdoucí důsledky. Ergonomie pracoviště určuje například v jaké poloze bude zaměstnanec pracovat, jaké pohyby bude vykonávat, jakou fyzickou náročnost bude obnášet vykonávaná činnost a zda nebude docházet k nepřiměřené fyzické zátěži, zda bude zaměstnanec vystavován vlivům nebezpečí nebo ohrožení zdraví, zda využívání pracovního prostředku nebude příčinou zhoršeného pracovního prostředí atp.

Jinými slovy úlohou ergonomie pracovního místa je především odstranit všechna potencionální rizika poškození zdraví zaměstnance vlivem vykonávané práce, způsobu jejího vykonávání a k tomu využívaných pomůcek a nástrojů.

Podle typu posuzovaného systému můžeme rozlišovat různé hodnotící parametry, kterými mohou být například použitý materiál, opotřebitelnost, ekonomická nebo estetická hlediska, určitá vylepšení, funkce pracovních pomůcek a prostředků a mnoho dalších…

Nejdůležitější ergonomická kritéria pro hodnocení pracovního místa

Soubor ergonomických kritérií se mimo jiné zaměřuje na hlediska týkající se pracovního prostředí. Ergonomická kritéria představují aspekty, které by při hodnocení pracoviště neměly být opomenuty a jejich parametry určují kvalitu skrze měřitelné hodnoty.

Nejdůležitější kritéria a jejich parametry pro hodnocení pracovního místa jsou následující:

Parametry rozměrů pracovního místa

Mezi hodnotící parametry rozměrů pracoviště patří minimální nezastavěná podlahová plocha, světlá výška a vzdušný prostor pracovního místa, přístupové a únikové cesty pracovního místa, výška pracovních a manipulačních ploch při práci vsedě nebo ve stoje, oblasti dosahů horních i dolních končetin člověka a jejich závislosti na základní pracovní poloze zaměstnance (vsedě, ve stoje, střídání obou poloh) aj.

Parametry hlavní a vedlejší pracovní polohy

Zde se hodnotí především, zda pracovní poloha odpovídá vykonávaným pohybům zaměstnance a také rozměrům a hmotnosti předmětů, se kterými zaměstnanec při výkonu pracovních činností manipuluje. Dále se hodnotí dosah ovládacích prvků, viditelnost sdělujících prvků z hlavní (základní) polohy a zda nedochází k fyziologicky nežádoucím pracovním polohám.

Za obecně nežádoucí a nevhodné pracovní polohy, které je třeba vyloučit nebo co nejvíce eliminovat, se považují například nutnost déle trvajícího předklonu anebo častého předklánění, nutnost úklonu, hlubokých ohybů nebo nepřirozené polohy těla v dřepu, nutnost výponu trupu, otáčení trupu do stran o více než 60 stupňů, trvalé sezení, trvalé stání na místě bez pohybu, časté stání na jedné noze, například kvůli ovládání stroje jednostrannou nožní pákou, dlouhodobá práce s nataženými nebo předpaženými pažemi a další…

Parametry pracovních pohybů

Parametry pracovních pohybů určují, zda jsou střídavě aktivovány různé svalové skupiny a zda naopak nedochází k jejich dlouhodobému a jednostrannému přetěžování, a také zda dráhy tělesných pohybů odpovídají ideálu.

Parametry fyzické namáhavosti

Pokud musí zaměstnanec při práci manipulovat s břemeny, sleduje se, zda nepřekračují přípustné limity, kterými jsou hmotnost břemen, frekvence zvedání a přenášení břemen a přípustné dráhy a vzdálenosti přenášení břemen.

Dále se hodnotí, zda je pracovní místo vybaveno mechanizačním zařízením pro manipulaci s těžkými břemeny či je využíváno dalších pomocných technických prostředků, které mají** manipulaci s břemeny** usnadnit.

Parametry technické vybavenosti a uspořádání

Mají zaměstnanci k dispozici skříňky nebo šuplíky a další přihrádky na nástroje a pomůcky, díky kterým je pracovní místo bezpečné a zároveň má zaměstnanec dobrý přehled o umístění nástrojů a pomůcek? Je rozmístění technologických prostředků a dalších technických zařízení přehledné, snadno přístupné a to i pro vykonávání oprav, seřizování apod? Je součástí pracoviště místo určené k sezení a je správně umístěno a nastaveno?

Parametry rizik působení škodlivin

Parametry rizik působení škodlivin určují, jak je zamezeno úniku škodlivin (např. prachu, nebo chemických látek) do ovzduší, jak se zamezuje přenosu vibrací na pracovníka, jak je zaměstnanec chráněn před případným nebezpečným zářením a dalšími faktory, které negativně působí na lidské zdraví.