Jak omezit vznik rizik a předejít nehodám ve skladech?

Rizikové faktory pro bezpečnost ve skladech

• Naskakování na vozík za jízdy
• Ponechání klíčků v zapalování vozíku
• Nezaklínování kamionu při nakládce/vykládce
• Pohyb osob v nebezpečné blízkosti vozíku nebo pod zvednutým nákladem
• Nerespektování zátěžového diagramu a štítku zbytkové nosnosti
• Zvedání osob na vidlicích nebo paletách
• Používání vozíku pro zábavu
• Alkohol, omamné látky
• Nepoužívání bezpečnostního pásu
• Nepozornost - řidič přehlédne osobu pohybující se v prostoru určeném pro manipulaci
• Při změně směru jízdy se řidič nepřesvědčí, zda má volný prostor
• Nepoužívání ochranné přilby a reflexní vesty, tam kde je to povinné
• Telefonování za jízdy, psaní SMS, e-mailů, kouření atd.
• Jízda se sluchátky a puštěnou hudbou - řidič neslyší okolí
• Jízda vpřed se stohem manipulačních jednotek, který převyšuje 2 m
• Souběžná jízda dvou vozíků - řidiči jedoucí vedle sebe si povídají
• Jízda s vysoko zdviženými vidlicemi
• Výmoly a díry v podlaze
• Používání nesprávné manipulační techniky
• Špatné osvětlení
• Špinavé nebo poškrábané lamelové clony v průjezdech
• Nákladové rampy v nevyhovujícím technickém stavu
• Chybějící značení o provozu manipulační techniky
• Chybějící vyznačení tras pro chodce

Bezpečnostní doplňky

Výrobci a dodavatelé manipulační techniky nabízejí řadu prvků, kterými lze vozíky kvůli dalšímu omezení rizik dovybavit.

"Těchto prvků je celá řada od nejjednodušších po systémová řešení: například bezpečnostní pás se sekvenčním zapínáním, varovný světelný bod, který je promítán na podlahu před stroj pro varování ostatních, různé detekční a kamerové systémy až po bezdrátový monitoring, kdy lze sledovat detailní používání, pohyb, nárazy a trasu stroje," vypočítává Petr Tomeček.

Jednoduchým a velice oblíbeným prvkem, kterým si firmy nechávají "obohatit" vozíky, jsou výstražná světla. Tzv. blue spot nebo red spot mohou svítit na obou stranách stroje či jen při couvání a fungují jako prevence srážky s jiným vozíkem nebo osobou ve skladu.

K běžným narušením bezpečnostních pravidel ve skladech také patří to, že si řidiči vozíků nezapínají pás. Jednoduchým opatřením, které tomu může zamezit, je upravený popruh. Tzv. orange belt má výraznou barvu, takže pokud řidič není připoutaný, je to vidět už zdálky. "Tento bezpečnostní prvek lze také dovybavit nutným postupem úkonů, které je třeba provést, aby se vozík dal do pohybu. To znamená, že si někdo musí sednout na sedačku, připoutat se a teprve potom se vozík může rozjet," říká Řehák.

K bezpečnému zvedání nákladu pak přispívají například kamery na vidlicích nebo naklápěcí kabina na retracích. "Některé prvky jsou již součástí standardní výbavy vozíků, jiné je možné vybrat jako výbavu na přání. Další možností jsou různá přídavná zařízení nebo konstrukční úpravy pro bezpečnější manipulaci se specifickým nákladem, jako jsou ochranné rámy, madla, speciálně tvarované vidlice, trny, kleště, přítlačná zařízení, vidlice s nastavitelnou roztečí pro dlouhé materiály aj.," popisuje Jindřich Přívora z Toyoty.

Sofistikovanější systémy ochrany

Vozíky mívají rovněž možnost nastavení různých parametrů, třeba rychlosti pojezdu, zdvihu nebo spouštění vidlic. "Všechno jsme schopni pomocí servisního technika a spojením s řídicími jednotkami stroje nastavit dle aktuální potřeby. Lze to udělat i k jednotlivým řidičům, na určitý čas atd.," vysvětluje Řehák.

Bezpečnou manipulaci také mohou podporovat přídavné asistenční bezpečnostní systémy. "Umí spočítat to, co by si řidič jinak měl vyvodit podle štítku zbytkové hmotnosti nalepené ve vozíku," říká Martin Řehák o systému Safety Pilot.

U palety se standardním homogenním nákladem to není velký problém, nicméně u různorodé palety s nejasným těžištěm je už složitější toto odhadnout. Asistenční systém vše měří pomocí senzorů a v případě dosažení hranice bezpečného provozu stroje zdvih a také náklop zdvihového sloupu zastaví. Kromě toho umí měřit výšku zdvihu, náklop zdvihového sloupu, polohu těžiště.

Existují také bezpečnostní systémy, které jsou určeny k omezení provozu stroje v případě hrozícího nebezpečí. "Například jej uvedou mimo provoz ve chvíli, kdy stojí v cestě překážka, nebo omezí některé funkce - třeba rychlost v zatáčkách, při jízdě se zdviženou kabinou u VNA vozíků, výšku zdvihu v místech, kde je nižší průjezdná výška kvůli vzduchotechnice, vratům apod.," říká Jindřich Přívora.

Vozík lze dovybavit třeba i systémem aktivní ochrany chodců. Pěší obsluha skladu dostane přívěšek, který je vozík schopen zaregistrovat a podle nastavení se buď zpomalí, nebo upozorní obsluhu akusticky či opticky na nebezpečí kolize. Anebo naopak miniaturní zařízení v kapse upozorní chodce na blížící se vozík.

Pokud firma volí opravdu komplexnější přístup k zajištění bezpečnosti skladového provozu, může vedle doplňků zapojit monitoring, s kterým souvisí proškolení a pravidelné vyhodnocování chování řidičů.

Už samotný fakt, že operátoři vozíků vědí, že jejich jízdu sleduje nějaký systém, působí podle firem, které tento systém využívají, jako účinná prevence. Sledování chování řidičů prostřednictvím soustavného monitorování parametrů jízdy bývá součástí systémů fleet managementu a zahrnuje například i přístup k předprovozním kontrolám.

Dopravní pravidla

Základem bezpečného provozu ve skladech je stanovení a dodržování dopravních pravidel.

V každém skladu by měl být provozní řád a bezpečnostní pokyny, se kterým jsou seznámeni jak interní zaměstnanci, tak agenturní nebo externí pracovníci i návštěvy, vysvětluje Zdeněk Kašpárek.

Například v hlavním distribučním centru společnosti Hamé mají stroje pohybující se na třech hlavních komunikacích vždy přednost v jízdě před stroji pohybujícími se v jiných částech skladu. Kromě toho jsou na hlavních komunikacích instalovány zábrany proti poškození regálového systému a k zásadním pravidlům patří i to, že návštěvy musí mít na sobě reflexní vestu a vstup do skladu jim je umožněn pouze po předchozí domluvě a s pověřeným zaměstnancem, uvedl mluvčí Hamé Petr Kopáček.

Příslib automatizace

Přes tlak státních institucí, ale i vedení samotných firem na dodržování bezpečnostních pravidel, stoupl loni ve skladech celkový počet úrazů, které vznikly v souvislosti s provozem manipulační techniky. Nedošlo sice k žádnému smrtelnému případu, ale značně se zvýšilo množství závažných úrazů. Podle Jiřího Kysely to bylo způsobeno zejména nedodržováním právních předpisů, které se vztahují ke skladovým provozům. V řadě případů podle něj zaměstnavatelé ve skladech neorganizují a nestanovují pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování a aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou v provozu.

Provozovatelé skladů například často nedodržují předpisy o dopravních komunikacích uvnitř i vně hal a ve vykládacích prostorech, které mají být dostatečně volné, přehledné a mají být výrazně odlišeny.

Cesty pro pěší pak mají být široké minimálně 1,1 metru. "Tyto dopravní komunikace jsou v řadě případů zastavěny, například zbožím, a tudíž musí obsluhy vozíků kličkovat," říká Jiří Kysela.

Podobně se často nedodržují pravidla o regálech, které musí být trvale označeny štítky s největší nosností buňky a nejvyšším počtem buněk ve sloupci. "V řadě případů jsou regály přetěžovány, dále nejsou kontrolovány dle průvodní dokumentace, minimálně však jednou za 12 měsíců," připomíná Kysela a dodává, že ke zvýšení bezpečnosti by pak přispělo i více školení zaměstnanců.

Ti ovšem často školení považují spíše za vítaný odpočinek, kterému není potřeba věnovat příliš pozornosti. Firma Hyster proto pro zpestření nabízí svým zákazníkům vedle technických doplňků i bezpečnostní školení operátorů manipulační techniky formou soutěže.

Důležité je také to, jak firma k bezpečnosti přistupuje na úrovni managementu, jestli jsou pravidla jen na papíře a jejich dodržování se nevyžaduje, říká Jindřich Přívora z Toyota MH.

Lidé z logistické branže se shodují, že budoucnost oboru spočívá v automatizaci. A její výhodou by měla být i zvýšená bezpečnost provozu, protože jak již bylo řečeno, za nehody může převážně lidský faktor.

"Automat nebourá, dodržuje pravidla, zná nejkratší cesty, pamatuje si lokace, jezdí pomaleji, ale stabilně, plynule a bez prudkých rozjezdů nebo brzdění, před překážkou sám vždy bezpečně zastaví," popisuje Přívora.

Největší riziko v podobě člověka a jeho hazardování, zapomínání či lajdáctví se tak časem značně zmírnění. Hlavním rizikem se pak stane to, že někdo roboty a automatické stroje špatně naprogramuje.

Zdroj:logistika.ihned.cz